Všechno jde, musí se ale hodně chtít...

    Předem bych chtěla podotknout, že tento článek nebude o módě ani o kosmetice, bude o mně.
   Jsem ve znamení berana, ohnivé znamení poháněné Marsem a to mě nutí abych "to" dotáhla hodně daleko. Jako příklad jsem se rozhodla říct vám něco málo ze svého dosavadního "beran" života. Jak jsem říkala, jdu hlavou proti zdi, nikdy jsem nic nedostlala zadarmo, vše jsem si musela tvrdě vydupat a vybojovat. Má "schopnost" se projevovala už od narození, ale nejvíc se mi to zúročilo až v pozdějším věku. Když jsem nastoupila na základní školu, byla jsem malá vyjukaná holka, která moc nemluvila.
    Každý rok se na vysvědčení opakovali samé jedničky až do doby, když jsem dostala jako třídní učitelku mladou, úlisnou paní, která mě od první chvíle neměla ráda. Byla na mě opravdu hodně zasedlá. To opakovali i mí spolužáci a dokonce i někteří odvážní kantoři. Měla jsem jí na matematiku a v tomto, do té doby oblíbeném předmětu, jsem začala propadat. Nebudu uvádět příklady, ale nebylo to mou vinou. Spolu v kabinetu s ní sedí i její kamarádky, paní které také učili mou třídu a ejhle! Najednou jsem se zhoršila i v těchto předmětech.
    Měla jsem hrozný pocit beznaděje, ještě ke všemu se rozváděli rodiče, kteří neměli náladu ani čas řešit mé "problémy". Začala jsem tedy na školu kašlat a těšila se až konečně odtud vylezu. Musím podotknout, že jakmile jsem opustila tento nenáviděný ústav jsem nastoupila na chemickou školu ( jinam mě s mým prospěchem nevzali) a za dobu kdy jsem na ní setrvala jsem se vypracovala a naučila vše co budu potřebovat, předstoupila před komisi kde zhodnotili, že jsem asi opravdu byla odsuzována neprávem a teď si studuji prestižní gymnázium. Bohužel jsem musela přestupovat, protože ze základní školy bych neměla jedinou šanci se tam dostat. Proto jsem teď teprve v prvním ročníku, kde se mi vede velmi dobře. Nevím co mi osud do cesty přivane teď, ale jsem si jistá, že má povaha si vždy vydupe to, co chce. 
   Nevím proč taková jsem, je to dané někde ve hvězdách a zapsáno někde "výš ". Vím ale, že se nezměním.
   Přeji krásný den a pamatujte, cesta může být dlouhá, nikdy jí ale nevzdávejte. :)